Setkání po 100 letech

Vrátili jsme se do minulosti s vnukem jednoho ze zakladatelů naší společnosti. Cesta to byla inspirativní...

Některé příběhy nevymyslíte. Musí je zinscenovat život sám. A přesně to se u nás stalo. Před časem zavolal do Trioly jeden postarší pán: prý naše aktivity spolu s celou svou velkou rodinou již řadu let sleduje a má pro nás několik dobových dokumentů, které by nás mohly zajímat.

Aby ne, z historie a letopočtů, máme všichni trochu vítr. A mezery v ní máme určitě. Ke kořenům slavné značky, která byla založena již v roce 1919, v hektické poválečné době, kdy se zhroutily základy rakouského mocnářství a mladá republika nabírala svěží dech, se však hrdě hlásíme. Co na tom, že jsou tu již jiní lidé, další generace, jiné technologie, výrobní programy a jiní zákazníci?

  

Z tajemného telefonátu se vyklubal vnuk zakladatele společnosti Triola, pana Antonína Paříka, který v roce 1919 stál spolu se svými dvěma společníky u zrodu společnosti (proto název Triola). Později z ní vytvořil akciovou společnost a do jejího chodu úspěšně zapojil celou rodinu. Jeho vnuk, nositel stejného křestního jména, pan Antonín, nás téměř po jednom století navštívil. Nepřišel sám. Na přátelskou návštěvu vzal s sebou i svoje příbuzné, sestřenici Helenu a jejího manžela.

V pražské centrále Trioly, kde jsou naši vývojáři, modeláři, odborníci na materiály, obchod i marketing, jsme se všichni navzájem představili a ukázali jim, jak dnes prádlo vzniká. Triola kdysi produkovala veškeré prádlo – tedy dámské, pánské i chlapecké. Pan Antonín nám přinesl fotografie ze svého rodinného archívu,sestavené do monografie.

Triola patřila za První republiky k moderním evropský firmám a exportérům, její výrobní linky byly zbudovány po vzoru Tomáše Bati. Noblesa a šarm k módě a prádlu rozhodně patří a nezáleží na století. Hosté přivezli např. inzeráty na pánské límečky, manžety a náprsenky, které tvořily velkou část tehdejšího výrobního sortimentu. Museli jsme se přenést o celé století zpět, abychom pochopili tajemství prvorepublikové módy. Totiž, etiketa velela čisté límečky a manžety. A tak si pánové do obleku či do fraku připínali každý den čisté a naškrobené límečky, manžety a náprsenky, tedy ty části, které byly vidět. Pod nimi měli třeba režnou košili bez límce, teplý trikot protažený do nohavic atd.

Vnučka, paní Helena, zase vyprávěla, jaký byl děda Pařík zapálený sportovec, podporovatel místních sportovních klubů, hlavně házenkářů a Sokolů. Jak za ním domů přicházeli literáti (např. skupina kolem K. Čapka) a intelektuálové a diskutovali, odpočívali či sportovali na zahradě u řeky.

Jsme rádi za tu šťastnou náhodu, která nás zastavila a na chvíli vrátila „ke kořenům“. Setkání bylo symbolické. Vždyť Triola navrhuje a šije prádlo již téměř sto let – přestála války, puče i revoluce a nikdy svoji výrobu nepřerušila.

Vaše Triola